Z historie obce

Místní jméno vzniklo jako ves lidí Librantových. Toto osobní jméno je německého původu. První část je překládána jako lid - národ, druhá jako meč. Podle archeologických nálezů bylo území obce osídleno už v době předhistorické. Z nástrojů mladší doby kamenné byl nalezen mlat a úlomek kamenného dláta. Při melioracích přišli dělníci na střepy kultury lužické a objevili také žároviště se střepy staroslovanských zásobnic na obilí z konce 11. nebo z počátku 12. století.

Severní hranici katastru tvořila bývalá obchodní stezka Hradecko-Bystřická. Ve Slatině se dělila směrem přes Černilov do Kladska, druhá směřovala k Opočnu a přes Deštné do Bystřice v Kladsku. Při této cestě na území Librantic byla nalezena bronzová sekyrka a u Černilova svitek zlatého drátu.

Lze soudit, že obec vznikla v lánové kolonizaci ve druhé polovině 13. století. Obec při svém založení měla 20 statků. Dvacátý byl svobodný statek zakladatele obce - lokátora a byla u něho hospoda. První písemná zpráva o Libranticích je z roku 1496, kdy Johanka z Březovic prodává tvrz Třebechovice, ke které tehdy Librantice patřily. Potom náležely k panství opočenskému a později Smiřickým až do zrušení poddanství.

V letech 1547 až 1569 zakládá Vilém Trčka z Lípy na selských pozemcích rybníky. V Libranticích dva, z toho jeden na sever dostal jméno tehdejšího majitele zabraných pozemků Frešla. Na jižní straně katastru vznikl velký rybník "Čičánek". Během času oba rybníky zanikly nebo byly zrušeny. V devadesátých letech minulého století byla v těchto lokalitách vybudována nová biocentra s vodní plochou se jmény Čičánek a Frešle).

Librantice byly sídlem rychty, do jejíhož obvodu patřily ještě Libníkovice, Divec a Svinary. Jan Rudolf Trčka založil kolem roku 1600 gruntovní knihy, librantickou se zpětnými zápisy až do roku 1570. Za třicetileté války zpustla více než jedna třetina selských gruntů, ostatní byly pobořeny. Librantice a Libníkovice tvořily před třicetiletou válkou a po ní asi 180 let jednu správní obec. Podle Berní ruly z r. 1655 v Libranticích žilo 18 sedlákù, 5 chalupníkù, 6 zahradníků (malých zemědělských živností) a dva podsedkové. V době válek mezi Marií Terezií a pruským králem Bedřichem II. (1745) byla obec po několik měsíců obsazena Prušáky a až na číslo 43 vypálena.

Roku 1779 se stávají Librantice samostatnou obcí a úřední název "Librantice s Libníkovicemi" je zrušen. Roku 1785 byly v Libranticích vyměřeny pozemky pro josefínský katastr. Tím byly definitivnì stanoveny hranice katastru, které zůstaly platné až do roku 1952.

(čerpáno z knihy "Vlastivěda Královéhradecka" vydané v r. 1968)